Rakouské řeky pro žáky 2017

Divoká voda pro žáky 2017

Každý rok je to jiné. Už nám Rakousko pro žáky kompletně propršelo, jindy jsme se museli pravidelně chladit v průzračných řekách, jak do nás slunce pražilo. A letos je to zase jinak. Prvně nejedeme autobusem, ale pouze v komorní sestavě, a tak na řadu přichází osobní auta v čele s legendární Mačkačkou. Měníme i kemp, který nás bude po tři noci hostit a do jisté míry i program. Prostě, život je změna, a pokud máte v týmu tvůrčí lidi, je to vždy změna k lepšímu.Jelikož už účastnící mají za sebou výcvik ve vlašimském bazénu, probíhá na nástupním místě pouze rychlá rekapitulace toho, co dělat na divoké vodě. Na starost to mají naše nové, mladé odchovankyně – Anet s Adriankou, které si dělají instruktorské kurzy. My, ostřílení matadarové, pouze přihlížíme, aby vše proběhlo, jak má. Kolem třetí hodiny sedáme na vodu a sjíždíme horní úsek řeky Salzy, která se rozbíhá v poklidném tempu, náročnost postupně stoupá až ke cvičné peřeji v kempu. Všichni projíždějí bez ztráty kytičky. Jsou dobří. Večer pak grilujeme maso a v našem párty stanu sledujeme na plátně MS v ledním hokeji.
Sobota nás budí do chladného rána, ale přináší naprosto luxusní počasí. Obloha je bez jediného mráčku, což je super, protože nás čeká nejdelší úsek řeky Salzy (přes 24 kilometrů). A tak užíváme slunečného dne, dovádíme v peřejích této jedinečné řeky, skáčeme ze skal do vody a obdivujeme krásy spodní soutěsky. Těžší voda se střídá s jednoduššími pasážemi a řeka učitelka otvírá svou vstřícnou náruč a objímá nás, šťastné vodáky. Je to veliká užívačka. Večer trávíme u ohně, kde grilujeme kýtu a hrajeme na kytaru. Spát jdeme až pozdě večer a probouzíme se do zataženého rána.Přes noc pršelo, a tak plán na dnešní den je jasný – přítok Lassing. Řeka, která nabízí náročnější svezení v úzkém kaňonu, má výjimečně vodu. Minulý rok jsme ji šli spíš pěšky, než na lodích, a tak si vyrážíme pořádně užít. V první těžší peřeji se překlápí většina lodí a plaváčci zakusují, že divoká voda může i bolet, to když si brousí zadky o velké kameny v řece. Výsledkem je ale pouze pár modřin na zadních partiích, úrazy žádné nejsou. V jedné z posledních peřejích si dokonce zaplavu i já, jakožto zkušený instruktor. Holt, někdy se ten ideální nájezd nepovede .
Po návratu ještě jedna skupina zdolává vrcholky kopců v okolí kempu, nakonec nasedá do aut a odjíždí do lyžařského centra Hochkar, kde navštěvují vyhlídku Skywalk, zatímco zbytek pomáhá smažit asi stovku bramboráků. Vrací se až v podvečer absolutně nadšení z panoramatických rozhledů a hlavně ze zasněžené sjezdovky, kterou sjížděli na matraci, po zádech a někdo i po Sígrovi . Jsme Zajdatour a děláme to jinak.
Večer ještě sedíme u čaje v párty stanu, venku poprchává, jsme všichni příjemně unaveni náročným dnem, a tak valíme do spacáků docela brzy. Musíme vstát brzy, protože pokud nechceme objíždět uzavřenou silnici, musíme se vejít do dělnické pauzy mezi 12:00 – 13:00. A to nás ještě čeká splutí nejvrchnějšího úseku Salzy.
Na poslední nasedací místo skutečně přijíždíme včas, počasí se přeci jen umoudřilo. Je pod mrakem, ale neprší. V hlubokém kaňonu se válí cáry mlhy a průzračná řeka si razí cestu skrz vápencové soutěsky. Úchvatná podívaná a nenáročná voda, dělají krásnou tečku za naším čtyřdenním dobrodružstvím.
Díky Pavla Homolková a Hobysport Milan Vilím za podporu této jedinečné akce.