Babí léto se Zajda tour – rafty Sázava, lanové centrum

12095186_10206611111210092_8013846674898778163_o„Měli bychom udělat taky nějakou tu akci pro menší děti“ nadhazuju členům Zajda touru a srkám jedno orosené „aby neměly pocit, že je zanedbáváme.“ Ostatní přikyvují a tak po krátké diskuzi padne termín na 19.-20. září a na programu je splutí řeky Sázavy, přespání v hotelu a druhý den pak největší lanové centrum v ČR.

12113450_10206611112810132_1491850941136600231_o

Den před odjezdem měníme ještě trasu splutí, protože dlouhodobé sucho sebralo v krásném úseku do Pikovic téměř veškerou vodu a ani mírné přeháňky hladinu nezvedly. V sobotu ráno odjíždí autobusem 18 dětí ze 4. a 5. třídy směr Poříčí nad Sázavou. Z dospěláků nechybí Hanička, Sígr, Jindráš a další hosté. Nadšení žáků se projevuje už v autobuse. Možná až moc. Střídavě skandují heslo Zajda tour a křičí, že chtějí napít coly J.
Kolem jedenácté hodiny sedáme na vodu, jedeme ve 4 raftech a slunce se tváří, jak kdyby právě byla polovina léta. První sehrávání posádek, průjezdy pod povislými větvemi vrbiček a nádherná posázavská příroda dávají této akci punc dobrodružství. Obědváme na jezu v Nespekách a po přetažení suchého jezu přijde řada i na koupání. Víceméně to zahajuje Jindra, když na jeho raft čekáme.

 

„Tak jsem těm exotům pohrozil, že pokud okamžitě nezačnou pádlovat, tak je vysypu do řeky“ nadhazuje sklesle „načež mi okamžitě sami vyskákali do Sázavy. Tak si tam tak sedím sám v raftu a říkám si – to jsem jim to teda nandal“ :-/

Překvapuje mě, jak je řeka v polovině září teplá, koupají se všichni a správná akční jízda nastává na jezu před Týncem, kde je úžasná dřevěná šupna, kde jednoduchý mechanismus pouští vodu. Děcka to jezdí v lodi, po zadku, ve stoje…řádíme tu značnou dobu, takže na hotel v Týnci dojíždíme až v podvečer. Po ubytování přijde na řadu táborák, buřty a špízy a pár večerních her.

11224079_10206611118210267_780749742407460018_o

12140897_10206611150451073_51852752723122859_o

Neděle nás vítá podzimním mlhavým ránem,
teplota klesla o dobrých deset stupňů, ale nijak to nevadí.
a dnešek je naplánovaná suchozemská varianta.
Přesouváme se na Slapy do lanového centra,
kde si rozdělujeme děti do skupinek po třech,
oblékáme se do sedáků a vyrážíme na nejjednodušší modrou trasu.
Výška je to vážně velká, zdoláváme překážky zavěšené až 20 metrů nad zemí.
Pro ty, co mají strach z výšek, je to vcelku silná káva.
Pro dobrodruhy, kterým modrá trasa nepřišla tak děsivá,
je nachystaná těžší červená, ostatní si dávají repete.

12095001_10206611133690654_7068547700680761969_o

Obloha se zatahuje a vítr přináší déšť. Jsme schovaní v lese, tak to zas tak nevadí. Horší je, že vítr divoce rozhýbává stromy, na kterých jsou přidělané překážky. Každou chvíli si tak připadáme jak na stožáru starodávné plachetnice, houpe se nám celý náš lanový svět. Počasí se po pár minutách uklidní a tak zbytek překážek zdoláváme v klidu. Zdolávání zavěšených klád, lan, sjezdy na kladce, prostě všechno, co má správné lanové centrum mít.

Na závěr krásného výletu obědváme v hotelu Hladina a pak už jen zpátky autobusem do Vlašimi. Utahaní, ale spokojení.